O MNĚ
JAROSLAV KMENTA
(*16. 2. 1969)
Původně jsem chtěl být fotbalovým trenérem. Ale už během studií na gymnáziu se ve mně probudila touha psát a dělat noviny. A později jsem se vzhlédl dokonce v investigativní žurnalistice.
Ve svých dvaceti letech v roce 1989 jsem začal vydávat zpravodaj Občanského fóra v mém rodném Nymburce. Ale opravdovou kariéru novináře jsem zahájil v roce 1991 v agentuře ČTK. Nejvíc času jsem strávil v Mladě frontě DNES – celkem 17 let. Odešel jsem až v roce 2013, kdy noviny koupil oligarcha Andrej Babiš. Tuto událost přirovnávám k 11. září v novodobých dějinách českých médií. Rok nato jsem se spolu s několika kolegy stal zakládajícím členem nezávislého časopisu Reportér.
Knihy, které píši od roku 1998, si vydávám ve vlastním nakladatelství. Věnuji se zejména politickým kauzám, špionáži a světu mafiánů. Také jsem podepsán pod několika filmy či seriály, buď jako autor námětu nebo spoluscenárista.
Říkám o sobě, že jsem tak trochu pako, protože svou prací žiju a dělám ji na maximum. Bohužel i to si vybírá svou daň – fotbalového trenéra už bych dnes dělat nemohl.
ČASOVÁ OSA
2000
19
80
Narodil jsem se 16. února 1969 v Nymburce.
Na fotografii slavím třetí narozeniny.
Napsal jsem do týdeníku Československé televize článek o Velké vlastenecké válce. Editoři asi tehdy museli můj dopis hodně zkrátit a upravit pro potřeby doby. Pamatuji si jen, že jsem byl z válečných záběrů
v televizi opravdu otřesený, a tak jsem v jedenácti letech napsal, co jsem měl na srdci… Za to, že si mohu svůj první text připomenout, vděčím kamarádově dceři, která ho při hledání jiných podkladů pro své studium našla v archivu časopisů v Národní knihovně
Odmaturoval jsem na nymburském gymnáziu.
Od učení jsem si občas odskočil k fotbalu.
V prosinci 1989 jsme s kamarády z vysoké školy přišli debatovat na nymburské gymnázium o politických změnách. Vyzývali jsme učitele, aby i tady založili OF. Já jsem ten v bílé šále a v šíleném svetru zastrčeným v kalhotách.
Foto: Vladimír Kvíz
V roce 1990 jsem začal pod hlavičkou Občanského fóra vydávat Zpravodaj OF. Tehdy jsem sice ještě studoval na vysoké škole, ale listopadová revoluce mě vrhla do víru událostí. V prvních komunálních volbách demokratického Československa jsem kandidoval
do městského zastupitelstva v Nymburce. Přestože jsem byl zvolen, po několika měsících jsem odešel, abych se mohl věnovat žurnalistice.
19
72
19
87
19
89
19
90
Promoce na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval jsem obor Učitelství pro první stupeň ZŠ. Nikdy jsem v tomto oboru ale nepracoval. Ještě ten samý rok jsem nastoupil do agentury ČTK. Vzpomínám si, jak jsem byl na konkurzu nervózní. Neuměl jsem psát na stroji, a proto jsem tehdy odcházel (úplně zpocený) jako jeden z posledních.
Od roku 1993 jsem pracoval sedm let v deníku Mladá fronta DNES.
19
91
19
93
První velká kauza Pouštní horečka vyšla v MF Dnes.
U amerických vojáků z Války v Perském zálivu
se objevovali mnohdy až záhadné zdravotní problémy, přitom v Česku nebylo známo, že by se kdy veteráni
s obdobnými nemocemi potýkali. Tedy do té doby ne veřejně... Kniha Pouštní horečka vyšla až v roce 1999 – vlevo nakladatel a veterán Peter Želinský, vpravo
u mikrofonu plk. Ján Valo, bývalý velitel čs. protichemického praporu.
Na stáží investigativní žurnalistiky ve Spojených státech jsem byl ještě v době, kdy jsem ještě pracoval v MF DNES. Víc jak měsíc jsem ještě s dalšími čtyřmi vybranými novináři z ČR cestoval po redakcích
ve Washingtonu, New Yorku, Miami, St. Petersburgu
a v Des Moines ve státu Iowa.
Odhalil jsem tajné konto ODS ve Švýcarsku. Pár dní nato padla Klausova vláda.
Od roku 2000 jsem pracoval v jiných médiích
– postupně prošel Zemskými novinami, deníkem Super, deníkem Impuls a časopisem Instinkt.
Za tu dobu jsem například v roce 2001 pořídil v Iráku rozhovor s palestinským teroristou Mohamedem Abbásem, který utekl do Bagdádu poté, co unesl italskou výletní loď Achille Lauro. Mým hlavním úkolem cest do Iráku však bylo vypátrat příčinu nemocí války
z Perského zálivu.
Návrat do Mladé fronty DNES. Začala nejproduktivnější část mého novinářského života.
Na snímku z pořadu České televize Krásný ztráty
s moderátorem Michalem Prokopem.
Pořídil jsem rozhovor s uprchlým zločincem Radovanem Krejčířem na dalekých Seychelách. Později jsem o něm napsal tři knihy v sérii Padrino Krejčíř.
Poslanci přijali kvůli knize Kmotr Mrázek II – Krakatice tzv. náhubkový zákon. Zákon zakazující zveřejňování odposlechů. Poměrně přesně vystihli situaci i tvůrci
z časopisu Instinkt, kteří mě nafotili do projektu fotoreportáží se skupinou Chinaski. V jejich písni Slovní pyrotechnika se praví: "Jsem za dementa,
za všechno může Kmenta."
Odhalil jsem majetkové nesrovnalosti tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Tři měsíce nato musel rezignovat.
Foto: Mafra
V roce 2005 jsem založil vlastní nakladatelství JKM
a jako první titul v něm vydávám knihu Český špion Erwin van Haarlem. Václava Jelínka, který působil
ve Velké Británii pod identitou Nizozemce van Haarlema, můžete na fotografii vidět vlevo. Vpravo pak stojí generál a bývalý šéf československé a české rozvědky Radovan Procházka, který Jelínka alias Haarlema zachránil z britského vězení.
Foto: Mafra
19
94
19
97
2001
2003
Vyšla kniha Michala Viewegha Mafie v Praze, kde jsem se stal tak trochu předlohou pro hlavního hrdinu – novináře, který odhaluje zákulisí špinavostí
v pražské politice.
Získávám cenu Karla Havlíčka Borovského.
Foto: Mafra
Stál jsem u zrodu nového časopisu Reportér, který založil Robert Čásenský, můj dlouholetý kolega a šéf
z MF DNES – na fotografii ve žlutém svetru. Mezi další zakládající členy Reportéra patří Martina Riebauerová (vlevo), Adéla Dražanová a Michal Musil.
Po 17 letech strávených v MF DNES jsem se z ní rozhodl odejít, protože vydavatelství MAFRA skoupil Andrej Babiš. Bylo pro mě nepřípustné, aby noviny vlastnil oligarcha. Dlouhou dobu se mnou nekomunikoval – až jednou, jak můžete vidět
na fotografii z roku 2017, jsem ho nepříjemně překvapil na nymburském náměstí, kam přijel v rámci kampaně voleb do Poslanecké sněmovny.
Dva roky poté, co byl natočen film Příběh Kmotra
na motivy mé trilogie Kmotr Mrázek, jsem se podílel na scénáři k dvoudílnému filmu Gangster Ka o uprchlém Krejčířovi. Tohoto zločince si ve filmu střihl Hynek Čermák.
Stal jsem se Čestným občanem mého rodného města Nymburk. Považuji to za velkou poctu, protože se jedná o nejvyšší ocenění, které můžete od radnice dostat.
Obdržel jsem novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2018.
Z textů uveřejněných v Reportér magazínu považuji kromě těch o Zemanovi a Babišovi za nejcennější ten o vzniku Okamurovy strany SPD. Reportáž pomohla otevřít oči mnoha lidem a stala se zároveň vzorem kvalitní novinářské práce pro další zahraniční média. Na fotografii podepisuji pro čtenáře v redakci Reportéra knihy Rudý Zeman a Boss Babiš.
Podepsal jsem smlouvu s americkou streamovací televizí Netflix na zfilmování mé knihy Český špion Erwin van Haarlem. Průběžně také jezdím na besedy po celém Česku – na fotografii v brněnském kině Scala v roce 2020.
2005
2005
2005
2009
2010
2011
2013
2014
2015
2018
2019
20
20
2022
Koncem roku 2023 spatřil světlo světa seriál Extraktoři. Vznikl podle mého námětu.
Šestidílná série je z prostředí tajných služeb.
20
24