Pouštní horečka
Má prvotina. Vznikla vlastně jako jedna velká reportáž o kauze nemocných vojáků, kteří v roce 1990 prošli válkou v Perském zálivu. Československá protichemická jednotka tam tehdy naměřila v ovzduší chemické otravné látky sarin a yperit a dva roky poté to ministerstvo obrany začalo tajit. Přitom to mohlo objasnit záhadné nemoci, jimiž veteráni po celém světě trpěli.
Kniha vyšla na jaře 1999 těsně před oznámením, že se Česká republika stala členem NATO. Na tu dobu to byla dost otevřená kniha, která kritizovala i americkou vládu a Pentagon. Taky jsme to s mými spoluautory – bývalým velitelem jednotky Janem Valo a mluvčím veteránů Peterem Želinským – schytali. Pozvali si nás na americkou ambasádu a s vojenským přidělencem si to velmi ostře vyjasňovali.
Kniha to byla úspěšná. Byla přeložena do arabštiny, a pokud vím, také do italštiny.
Pouštní horečku jsme vydávali vlastním nákladem. Živnostenský list na vydávání si tehdy založil Peter Želinský, protože Naše vojsko se bálo negativní reakce od svých tehdejších chlebodárců – ministerstva obrany – a knihu na poslední chvíli vydat nechtělo.